DNES UŽ PO DVACÁTÉDEVÁTÉ…

Mládí by bylo mnohem pěknější, kdyby se objevilo v pozdnějším věku.       Russel.


Květen. Dvacátýčtvrtý květen. Každý rok.

Tímhle dnem je mi připomínáno, že jsem se narodila…teda spíš jinak – že jsem zase o rok starší. A už mi to bylo připomenuto tolikrát, že to až pěkné není. Všeho všudy dvacetosmkrát. A dnes je to po dvacátédeváte.

Letos to bude naposledy s dvojkou na začátku. Letos se poprvé k mým životním „rolím“, jako jsou dcera, sestra, manželka, kamarádka přidala jedna z těch nejhezčích ( a asi nejnáročnějších), a to hlavní role maminky.


Vzpomínky jsou někdy velmi důležité, protože to je někdy to jediné, co máme.     Copperfield


Můj dvacátáosmý rok života bych shrnula ve větách….

„oni vážně zavírají ve 24h?“…“pěkně jsme ten víkend v Praze prosouložili, že?“…“zlato, sjedeš mi raději pro těhotenský test?“….“miláčku, tak teď budeš oficiálně taťka“….“Kláro, ty fakt nepiješ???“!…“ ne, nechceme znát pohlaví….já stejně vím, že to bude kluk :p“…..“ty vole, tady je pořád bordel a musíme to přestěhovat a i vymalovat“…..“miláčku, zařídíme pokojíček?“…..“to je tak super, že všechno, co mám ve skříni obleču i s bubnem“….“jsem hnusná a tlustá“…..“prosím tě, nekupuj mi ty kokina“…..“miláčku? Koupil bys mi prosím Marlenka kuličky, Milu a Milku?“……“už chci rodit“…“nikam nespěchej melounku, pěkně se dopékej v mamainkubátoru“…..“ty si najdeš nějakou jinou, mladou, krasnou fitnessku“….“ale jo, jsem sexy těhule“…“Klárko, ty nemáš žádné břicho, kde máš to děcko nacpané?…“miláčku, už je to tady“….“ne, nechci ten oxytocin, vytlačím ho sama“….“zlato, dívej, je to chlapeček!…Cooo? No, tak vidím dobře pinďu, ne?“….“takže, bude to teda Adam?“…“ nemám slov“….“to je tak boží mít obří kozy“….“kurva, já si ty kozy odřežu, ta bolest, to se nedá, já chci zase ty svoje lentilky pod kobercem“….“Rondulko, tak tohle je další člen naší smečky, Adámek“…“Rondi, opatrně, miminko“….“furt pláče“….“bolí ho bříško a furt pláče“….“pláče už 5hodin“….“Adámku: vyženem ty prdy jen, ať jdou pěkně hezky ven“….“v životě jsem neměla větší radost z prdů“….“ty ses na mě poprvé usmál?“…“zlato, už pase koníčky“….“jéé, on už se přetáčí“…“ani nevíš, jak se těším, až půjdu na párty a dám si….ty vole třebaaa….dva panáky, bo tipuju, že i po tomhle množství budu ležet pod stolem :D“….“jsem unavená“….“potřebuju spát a né se co hodinu budit na kojení“…“nesnáším každodenní vaření“…„je mi s Váma krásně, miluju Vás…nic víc ke štěstí nepotřebuju…mám Vás ❤️😘“


„Rodina je jednou z nevyhnutelných podmínek štěstí.“     Tolstoj


Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...

8 Comments

  1. Naprosto nejlepší shrnutí roku, které jsem kdy na blogu četla!
    Gratuluji, máte nádherné miminko!
    Mějte se dál takhle krásně!

Submit a comment